.....

Tomíka jsem odvedla do školky a pak jsem s Vojtíkem zajela k mé sestřence. Hezky jsme si poklábosily, vybraly fotky na doobjednání... Vojtíka zaujal hrací medvídek, tvářil se, jako by ho viděl poprvé v životě... věřím tomu, že mít ho doma, ani si ho nevšimne... není nad to, chodit si hrát na návštěvu

A sestřenky syn Daniel - co je pro mě nebo pro Vojtíka? Asi se to už nijak nerozlišuje, že?
Dostal svačinku a evidentně mu nechutnala...

PC...

Jedni naši známí se konečně rozhoupali a pořídili si PC.... a jelikož jsou absolutní "nováčci", potřebovali poradit a nějaké programy "doladit"... a a by se příjemně pracovalo, nechyběla půlečka :-D Musím říci, že to bylo milé odpoledne...

Bubly, bubly...

Sobotní procházka a konečně se kluci dočkali a mohli pouštět bubliny :-) Taková kravinka a tolik radosti... musím podotknout, že stačí obyčejný bublifuk, než ty drahé bublátory, které jsou totálně na prd a předražené!

Očista

Opět práce na zahradě a ten plot se nenatře sám. Ona by to nebyla tak strašná práce kdyby nebyla děsně špinavá :-( A tak se vždycky musíme pečlivě a důkladně vydrhnout...kousek po kousku.... škoda, že jsem nestihla vyfotit i postříkané zuby :-D To se máma nedala :-D

Je po dešti, lalalala....

Fakt hnusný den! Cesta do školky byla ve stylu, kdo to dřívě proplave...už by ty chodníky mohli taky spravit.... a ani bych nevěřila, že se krásně vyjasní...Takže cesta ze školky byla hezká procházka a aby kluci náhodou neumřeli hlady, dostali po makovém závinu - podotýkám, že byli po obědě a po svačině - kyseliny!

A nemohla jsme si odpustit jednu kytičkovou

Večeře

Jak to čuně :-D

Kupodivu, mladší brácha a jí kultivovaněji - nebo spíše - čistěji!!

Ale stejně se šli umýt opět společně...

Dnes byl relax...

Lehárko, kafíčko... přišla k nám teta na kafíčko, jako správné baby, prokecaly jsme celé dopoledne. No, není to teta :-) Je to moje kamarádka z dětství, hrávaly jsme si na písku, potom se honily za klukama a pak nás rozdělila škola. Sedm let jsme se neviděly a potkala nás náhoda, potkala jsem ji v mé práci a byla těhulka. Bylo to osudové setkání, jelikož kdyby nebyla těhotná, neměla bych Tomíka :-) Strašně jsem zatoužila po mimču a bylo to :-) K tomu všemu bydlí o několik ulic dál než my a staré kamarádství se obnovilo

Slovo dalo slovo a zůstala na oběd....už jste viděli "atomovou" okurku?? :-D

Vím, že pro většinu je to nechutné a snad až vlezlé, ale nemohla jsem si pomoct a fakt naposledy!!