Konečně se dere sluníčko přes těžké mraky. Protivné vrány, čekající na větvích stromů, vyhlížející kolemjdoucí, aby na ně utrousili své výměšky, nervozně krákají a domlouvají si cestu do chladnějších končin. Už aby to bylo!
Ještě nedávno, jsme se kochali malovánkami mrazíku, choulili se do kabátu (no, to ještě teď taky :-) )
Tak, tady jsou ty vrány. Nikdy nemám odvahu jít pod nimi. Stačilo mi to jednou a musela jsem utíkat pod palbou, blééééé
pátek 7. března 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Petinko, vítej mezi blázny, jen houšť a větší kapky, jde ti to.-))
Jenkdyby sis v nastavení blogu vypla to ověřovací slovo, pokud se ti to nepříčí, je to hrozná otrava
ta větev plná rozpuklých pupenů je faktastická!
Okomentovat